Víte, že káva je po ropě druhá nejprodávanější komodita na světě?
Původní domovinou kávovníku je Afrika, konkrétně Etiopie V oblasti Kaffa zde dodnes rostou divoké kávovníky. Ve 13. století se kávová zrnka přes Jemen dostala do Arábie, která je uznávanou kolébku kávy. Ještě před 150 lety bylo pěstování kávy výsadou Arabského poloostrova a vývoz kávových zrn byl přísně zakázán. Holanďané ale začali kávu pašovat z Jemenu a tak se dostala do Evropy.
Dnes se kávovníky pěstují po celém světě, kdekoliv je pro jejich růst příznivé podnebí. Kávovníky potřebují dostatek vláhy i slunce, proto se jim nejlépe daří v tropickém pásmu.
Kávovníky se dožívají až třiceti let, ale nejvyšší výnosy dávají mladé stromy a keře po pěti až šesti letech. Je třeba je pravidelně prořezávat a chránit před příliš žhnoucím sluncem - pak z jednoho keře získáte 2,5 kg zelené kávy, což dělá asi 0,5 kg pražené kávy.
Dva základní druhy kávovníků se odlišují růstem, nároky na pěstování i finální chutí kávy. Chuť kávy ovlivňuje i oblast, kde roste. Ve vyšších nadmořských výškách se rodí kávová zrna jemnější chuti a s nižším obsahem kofeinu.
Chuť kávy zásadně ovlivňuje sklizeň a následné zpracování, správné pražení, skladování a expedování kávových žoků. Každý úkon má pevná pravidla - když se nedodrží, vždy do negativně ovlivní výslednou chuť kávy.